Riziko zničující sluneční bouře roste a podle oborníků na ni nejsme připraveni

Podle vědců je jen otázkou času, kdy udeří příští apokalyptická sluneční bouře. A tentokrát bude v ohrožení celá moderní civilizace...

09.05.2024 - Stanislav Mihulka



Slunce vypadá na první pohled jako klidné a tiché těleso. Až na nepatrné skvrnky vypadá stále stejně, každý den vychází a zase zapadá. Zdání ale může klamat. Pod dobrotivou sluneční tváří se skrývá ohromující koule žhavého plazmatu, ve které nepřetržitě hoří jaderná fúze. Díky pozorování hvězd podobných Slunci i sledování stop sluneční aktivity v pozemské historii víme, že Slunce je opravdu docela klidné, dovede ale také spustit zničující erupce nebo výrony koronální hmoty.

V roce 2012 jsme byli svědky monstrózní sluneční bouře, která byla nejméně tak silná, jako neblaze proslulá Carringtonova událost z roku 1859, nejmohutnější sluneční bouře, kterou zažili lidé moderního věku. Tentokrát jsme měli štěstí a vyvržené plazma nás minulo o desítky milionů kilometrů. Můžeme si být ale jistí, že takové štěstí nám nevydrží navždy.

Hrozba ze Slunce

Současně přibývá důkazů, že Slunce občas zasáhne Zemi opravdu devastující bouří, před kterými bledne i Carringtonova událost. Co víme, došlo k tomu například před 14 300 lety, v roce 7176 před naším letopočtem, a také v roce 774 našeho letopočtu. Pokud jde o naši elektroniku, satelity a další zařízení nebo elektrické rozvodné sítě, podobná apokalyptická sluneční událost by je zcela rozvrátila.

Jak upozorňuje popularizátor astronomie Phil Plait v časopisu Scientific American, neznamená to, že k takové explozi dojde v tomto slunečním cyklu nebo někdy v blízké době, i když ani to samozřejmě nelze úplně vyloučit. V horizontu stovek nebo tisíců let se ale taková sluneční apokalypsa určitě odehraje.

TIP: Letokruhy z doby ledové prozrazují dávnou sluneční megabouři

Bohužel podle Plaita na ni nejsme vůbec připraveni. U podobných živelných událostí samozřejmě nelze předem neutralizovat veškeré škody, můžeme ale například podstatně posílit elektrickou síť a udělat ji více decentralizovanou. V tom ještě máme co dohánět. Dobrou zprávou je, že vědci intenzivně studují Slunce, abychom mu co nejlépe porozuměli. Pracují na tom specializované vesmírné observatoře, jako je Solar and Heliospheric Observatory (SOHO), Solar Dynamics Observatory (SDO) nebo Parker Solar Probe, stejně jako nedávno zprovozněná pozemní observatoř Daniel K. Inouye Solar Observatory.


Další články v sekci